22.01.2012 22:09
22.01.2012 18:33

Zimní dobrodružství... s plastem

Letošní zima v našich končinách na sníh příliš bohatá není. I když... sněhu napadalo dost. Jen vždy vydrží tak dva dny a poté za velkého kapání roztaje. Mrazu jsme také moc neužili. Přesto se našel jeden večer, kdy jsem již odpracován zamířil z hor do údolí zkratkou, která ne vždy vykazuje parametry silnice a je proto opatřena cedulí "silnice se v zimě neudržuje" (v létě ovšem taky ne).

Ten den již 4 hodiny chumelilo a foukal "čerstvý" vítr. Prostě zimní pohádka. V protisměru jsem potkal traktor prohrnující úzkou silničku a po úspěšném výhybném manévru pokračoval dále s nadějí, že zkratka tak bude dobře sjízdná, čímž ušetřím 10minutovou zajížďku po kodrcající "státní". Pozvednuté obočí vyvolal fakt, že traktor sice projel celou "zkratkou", radlici ale přiložil až se začátkem obce. K protažené státní silnicí tak zbývalo několik set metrů ve stopách traktoru.

50 metrů před křizovatkou poskočilo levé kolo. V domění, že jsem jen vyjel z či najel do vyjetých kolejí jsem pokračoval dál, ovšem v zápětí jsem seděl v autě, které sedělo na břiše v 70cm závěji mimo silničku v poli. Co už, nejel jsem tudy poprvé, když je zmrzlo jezdí se tu i po poli. Dle barona Prášila jsem doběhl domů (do kufru) pro lopatu a vykopal se. Jenže ač mrzlo dnes, nemrzlo dlouho a tak jsem se jen posunul na dosah značky "dej přednost v jízdě" pár metrů od křižovatky, ale z rozbláceného pole v hluboké závěji jsem nevyjel. V cestě vpřed stála na stráži dopravní značka.

Vytáhl jsem tedy znovu lopatu ze sněhu, že auto obhrabu a půjdu u místních škemrat o traktor. Jenže zapíchl jsem lopatu do sněhu zabral a plastová lopata se rozpskla. Kdyby, praskla, nebo se zlomila, neřeknu, ale ona se rozpadla na střepy. Nic vás nenaštve víc, než když sice jste připraven, ale výrobce nástroje (lopaty na sníh) jej zřejme testoval pouze při pokojové teplotě.

Abych to zkrátil, kolem projela tři auta, zastavilo jedno, které mi ale stejně pomoct nemohlo. U místních jsem nakonec vyzvěděl, kdo z místních má mechanizaci, ale číslo nikdo něměl (naco - všichni vědí ke bydlí, jen pro mne to bylo po tmě stejně daleko jako na sibiř). Takže pomohl přítel na telefonu a za chvíli již byla pomoc na cestě. Mezitím jsem se ještě s jedním domorodcem, který jel zkratkou kolem, snažil auto vytáhnout jeho offroad pickupem, ale jen jsme se posunuli blíž ke značce. Za chvíli světla ve tmě ohlásila traktor, ovšem přijel "malý" kloubový nakladač Komatsu. Cvičně jsem si tedy ještě vyzkoušel přendat tažné lano z Baumaxu jednou dozadu a jednou dopředu a auto bylo na silnici, jejíž okolí Komatsu pěkně rozrylo.

A jaké ponaučení plyne z této bajky? Nekupovat levné věci, které mají sloužit v nouzovových situacích a to, že lidé ochotní pomoct ještě nevymřeli.


Email comment