Do Průhonic jsem se jel o víkendu podívat ze dvou důvodů. Chtěl jsem si prohlédnou aspoň trochu průhonický park a podívat se jak vypadá práce mistrů v korunách stromů. Nakonec těch důvodů bylo i vícero. Na akci tohoto typu se prezentuje spousta firem a můžete si tam osahat vybavení, které jinak najdete akorát na internetu, což není mnohdy ideální, protože fotky jsou mrňavé a jak se s danou pomůckou pracuje na obrázku nepoznáte. A samozřejmě se tam objevuje spousta zajímavých lidí.
Ač sportovní klání v různých odvětvích příliš nemusím, faktem zůstává, že takovéto události nejsou jen o tom, udělat z práce sport, ale i o vzdělávání, prezentaci a samozřejmě slouží jako společenská událost. Byl jsem proto celkem překvapen velkou mezinárodní účastí na akci, kde se mluvilo mnohdy rukama/nohama, ale nebránilo to v navazování nových kontaktů, výměně zkušeností a získávání podnětů. Dobrá znalost němčiny, angličtiny nebo frrancouzštiny byly nezanednatelnou výhodou. A tak se mi i poštěstilo se nechomítnout v rámci mé účasti ve sborech dobrovolných organizátorů ke stánku Singing Rocku, kde sem se ne jen něco dozvěděl, ale občas i něco z toho co jsem věděl předal dál, nebo dokonce něco prodal. :)
Ranní přípravy na místě (kterým ovšem přecházely týdny příprav celé akce)
Záchrana zraněného (el. proudem)
Disciplína simulující běžnou práce v koruně stromu
Stinnou stránkou jakýchokoli akcí kde se schází velké množství lidí zřejmě navždy zůstane různý přístup různých učastníků, návštěvníků atd. k "nakládání s odpady" (kterého jsem si užil až dost), k potřebám ostatních (např. spát místo flámovat), nebo ke krajině samotné ve které se pohybují (třeba ježdění auty mimo cesty, což v měkké půdě vedlo k nejednomu zapadnutí - budiž jim to trestem - nicméně tím blátem pak museli ostatní chodit). Na druhou stranu se dá říci, že bylo znát, že většina účastníků měla k přírodě vztah a tak snad nebudou odpadky nacházet lidé v parku ještě příští jaro až sleze sníh.
Půhonický park sám o sobě je velice hezký, je vidět, že to je park velice starý (jestli jsem dobře pochopil ceduli o zakladateli pak byl založen 1885). Navíc je to park sloužící z části jako zahrada botanického ústavu AV ČR, takže skutečně je na co koukat. Park má i poměrně velikou rozlohu (na délku i šířku několik km), takže chvíli trvá něž jej byť jen přejdete. Normálně se do parku platí vstupné a co sem trochu postrádal byla mapa parku samotného. Možná se dá u kasy koupit a proto v parku žádné mapy nejsou, jen dřevěné slouky s vyřezávanými čísly. Každopádně park stojí za vidění.