Už není sama

V pátek jsme pod hruškou pochovali naši druhou kočku. Tu nejstarši, nejdůstojnější, která nemňoukala, ale vždy si dovedla zjednat respekt, hlídala nám dům a vždycky, když jsme přijeli. tak nás vítala, vyprovázela nás když jsme odcházeli. Vidím ji stále všude, kde lehávala, odkud na nás koukala - ať už zvrchu, nebo zespoda. Byla to věrná průvodkyně a jako všechny naše kočky nalezenec. Byla s námi přes 15 let, ale v posledni době byla už hodně nemocná a hubená, přesto stále předla, co jí síly stačily, až do konce.

Email comment