04.01.2008 10:30

Chyby při stavbě roubeného domu

V tomto článku se pokusím shnout a zdokumentovat chyby, ke kterým došlo při stavbě naší roubenky. Za část z nich může nezkušenost firmy, za část podmínky, které se projevily až během stavby, část jako vždy nedbalost řemeslníků a samozřejmě i moje neznalost. Nutno připomenout, že neexistuje stavba bez problémů, některé se však dali eliminovat, další várkou trpělivosti a včasným zásahem.

  1. projekt - prováděl stavař sice zkušený ale neznalý problémů dřevostaveb. Důsledek - stavba obsahuje prvky v roubené stavbě těžko realizovatelné. Jedním prvkem je výškově odsazená "zimní zahrada"

  2. stavební dozor - na základy stačí jakýkoli, na stavbu roubené stavby musí mít s dřevostavbou zkušenosti. Pokud nemůžete trávit na stavbě 4h denně, nešetřete na dozoru, zvolte člověka, který má zkušenosti mistra v oboru stavebnictví, teoretik je nanic. 50-70tis za takového člověka se VYPLATÍ.

  3. základová deska - bez dostatečné kontroly a znalosti vás firmy natáhnou především na metrech výkopu, příplatcích za typ zeminy apod. V důsledku chyby vyměření nuly došlo u nás k překopání základů (zbytečně hluboké) v důsledku čehož se zvedly náklady na podsyp a beton.

  4. radonová izolace - zvolili jsme na doporučení lepší izolaci - nopovou fólii - zásadní problém těchto fólií je nemožnost je sesadit na větších plochách. Fólie se vlní a špatně se s ní pracuje, je potřeba ji zalít betonem aby nedošlo k jejímu poškození, zalití je potřeba udělat co nejrovnější jinak to zaplatíte na vylití podlah. U nás trgicky udělané - vlnité, špatně zakončené, do dnes jsou s tím akorát lapálie.

  5. zvolený typ roubení - požadovali jsme rybinové, firma se rozhodla pro plátování s hákem - důvod je jasný, menší pracnost. Nevýhoda - po seschnutí dřeva se v roubených spojích otevřou v podstatě nezaizolovatelné spáry. Roubené spoje je vždy potřeba prokládat expanzními páskami, šířka aspoň 1cm, výška expanze 12mm. I tak ale ve spojích vznikají slabá místa, protože při sesazování těžkých klád často dojde k utržení pásky (je proto potřeba jich tam dát vícero - min. dvě). Rybinové roubení má zásadní výhodu - je samosvorné. Nesmí se ale spojovat kolíky v místě roubených spojů (!), pouze po délce stěny.

  6. realizace per - pera se zafrézovávala 1-2cm nahoru i dolu, byla obdélníkovího průřezu na stojato. Nedostatečné proložení trámů špalíky způsobuje sesedání na pera, jejich deformaci a případně vyhnutí trámů, což je závažný nedostatek způsobující trhání trámů a vlnitost stěn. Pera realizovat buď z latí čtvercového průřezu s pouze jemným zafrézováním nebo proložit trámy a pera vtloukat nebo lepit dodatečně (cca trojůhelníkový průřez).

  7. založení prvního trámu - celá stavba sedí na pár špalících, někde je opřená o beton, dřevo se stlačuje nebo drtí mazaninu na radonové izolaci. Uspokojivé řešení na nerovné desce není. Ideální je na rovnou desku položit pórézné sklo, pak teprve základové trámy, nejlépe z odolnějšího, např. modřínového dřeva. Základové trámy musí jemně přesahovat obrys desky aby voda kapala z trámu na zem nezatékala pod základový trám. Špatně je i to, že základový trám je spojitý kolem celé stavby - tedy i v místě dveří. Zbytečně se tak zvyšuje nutná tloušťka podlahy (u nás cca 22cm).

  8. šroubovice - stojaté prvky na šroubovicích nejlépe úplně eliminovat, šroubovice použity běžně dostupné z železářstí. Nejsou příliš vhodné, nejdou otáčet bez heverování stávajících podpěr, nosnost diskutabilní. Stejně tak je diskutabilní použití dlouhých šroubovic jako svorníků ke stahování stěn - po sesednutí stavby jsou tyto stejně volné = zbytečná práce. Vertikální prvek na následujícím obrázku byl v podstatě úplně zbytečný, ač v projektu je to takto navrženo. Stropní trám mohl být klidně opřen až o stěnu.

  9. podlahy v patře vyrovnány před položením těžké střešní krytiny. Krytina je významnou zátěží, která způsobý 1. a největší sesednutí stavby (sesednou se technologické spáry). Sesednutí není rovnoměrné a podlahy v patře jsou tedy křivé. (Na jedné straně domu je sesednutí cca 6-7cm, na druhé kolem 2cm.)

  10. realizace prvků procházejících stěnou zevnitř ven (např. stropní trámy) - buď měli být v místě průchodu stěnou zůženy i ve vertikálním směru, nebo meli být udělány alepsoň zářezy na fošny. Takto vznikají i centrimetrové fuky zvenku dovnitř.

  11. špatně rozvržená střecha - délka jedné strany nevyšla na celé tašky, stačilo přitom zaříznou krokve a jemně (o cca 20cm) tak zkrátit střechu, na druhé straně přesah zase vyšel až příliš krátký, takže zakrývá stropní trámy jen tak tak.. Důsledek - nákup několika metrů čtverečních izotecu zbytečně + poslední řada tašek u hřebenu se musela nahradit ovolvěno-bitumenovým pásem. Řešení sice přípustné ale ne ideální.

  12. pevné spojení rámové konstrukce garáže se sesedající se roubenou částí. Do budoucna lze s tímto čekat ještě další problémy.

  13. malý přesah střechy u štítových stěn - pokud bych trval na větším přesahu musel bych opět čekat dlouho na dodání dalších trámů, udělali se tedy maximální při stávající konstrukci. Přesto jsou u stěny s balkónem evidentně malé (60cm, balkón je cca 90cm).

  14. realizace roubených spojů motorovou místo listovou (byť elektrickou) pilou - nízká přesnost řezů a z toho vyplývající fuky a zbytečné zářezy.

  15. pouze dvoustranné hoblování trámů - i v interiéru tak zůstávají trámy s otřepy, byť na malých plochách není to hezké.

  16. největší problém stavby - příliš dlouhé technologické přestávky, při čekání na nejrůznější dodávky, některé kritické jsem si dokonce musel zajistit sám jinak by asi stavba nebyla dokončena. Důsledek - promočení konstrukce včetně vaty, zešednutí dřeva - v roubení a na perech neodstranitelné broušením (viz obrázek v bodě 14).

  17. příčka - při realizaci příčky napojené na roubenou stavbu se měli sádrovláknité desky zapustit do stěn (stačilo udělat zářez). Takto jsou mezery v místě per roubení téměř nezaplnitelné.

  1. Stojny a vyztužení kolem oken a dveří je lepší dělat z trámů se zádlabem, ne jen ze zadlabaných sloupků, jak to je u nás (viz. obr. v bodě 6). Výhoda trámu na stojato je, že pokud stavba sedá, není ohroženo okno a okraje oken jsou rovné. Nevýhoda je, že pes sesednutím stavby je v tomto místě potřeba udělat viditelné dilatace.

  2. Roubenou část stavby by firma měla být schopna kompletně sestavit v hale, tím se zaručí, že dřevo není vystaveno vlhkosti a slunci dřív něž je sestaveno a natřeno, krom toho je možnost dobře rozmyslet vedení elektříny, okna a dveře. Skutečně zásadním problémem je sesedání roubené stavby. Ač jsme počítali s dostatečnou dilatací např. nad okny a okna jsme ještě v průběhu výroby zmenšovali, stejně v některých místech již stavba dosedá na okna a bude potřeba v těchto místech obtížně proříznout trámy. Někde to možné již vůbec není (kolem vertikálních prvků) a tam nezbývá než se modlit.

Hodně štěstí při vašich stavbách. Budete ho potřebovat.


Email comment