Koupil jsem si první pilu Stihl (MS211)
Podtitulem by mohlo byt "a hned zklamání". Po Stihlu jsem sáhl, protože jsem chtěl pilu, u které nebudu muset řešit po pár použitích problémy nejrůznejšího druhu... tedy pila bez kompromisu. Pravda, koupil jsem z levnějších Stihl MS 211, ale chtěl jsem především pilu lehkou, aby se s ní dobře manipulovalo - pro drobné tesařské práce, prořezávání stromů a křoví, řezání palivového dřeva a řezbářství. Pro tyto účely je potrřeba, aby lišta skutečně seděla, pila měla minimální vibrace a přesné vedení.
Pro minimální vibrace není benzínová pila ideální, ale to není chyba Stihlu, ale obecně benzínových motorů, pro tuto činnost by byla elektrická vhodnější. Co je horší je, že jsem šáhl po "novince" v sortimentu pil MS 211 s 2-MIX motorem, bez ergostartu a zjednodušeného napínání řetězu. Bohužel tato novinka evidentně patří do kategorie zlepšováků "zlevňováků", což jsem u Stihlu nečekal, ale měl jsem, jako ostatně všude.
Kde Stihl ušetřil
První věc, která mne měla varovat je rozdíl mezi starším a novým modelem viditelný na první pohled. Lišta je přichycena jen jedním šroubem, místo dříve používaných dvou. Důvodem bohužel není, že by Stihl vyvinul nějaký lepší a vymakanější způsob uchycení lišty, ale že ve Stihlu ušetřili jeden šroub, matku a podložku.
Bohužel to vypadá, že ušetřili ne jen tam. Při prvním povolování matky kterou je utažena lišta, abych mohl napnout řetěz, se místo povolení matky konalo vyšroubovávání šroubu z těla pily. Protože jsem začal tušit zradu, prostříkl jsem matku WD40 a trhnutím ji povolil bez toho, abych šroub z těla pily úplně vyšrouboval (nechci domýšlet co by se tím stalo, protože řetěz je stále napnutý v řetězce). V domění, že zřejmě u tak kvalitního výrobku jako Stihl jistě jen došlo k povolení šroubu v těle a ten je potřeba utáhnout jsem prozkoumal povyšroubovaný šroub a zjistil, že ho normálně nění za co utáhnout. Použil jsem tedy matku a kontramatku a pomocí nich šroub opět zašrouboval do těla pily, ovšem při utahování jsem se nějak nemohl dobrat dostatečného odporu značícího, že šroub je utažen a příště se nebude opakovat stejný problém. Šroub jsem tedy celý vyšrouboval a ke svému překvapení zjistil, že se jedná o kovový šroub samořezného typu v plastovém těle pily. Nestačil jsem valit oči. Takovéto řešení bych čekal u pil z hobbymarketu, vyráběných v Číně. Nevěřícně jsem šroub našrouboval zpět a dotáhl jen tak, abych závit v plastu zcela nestrhl a matku lišty dotáhl aniž bych šroubem v plastu opět hnul. Druhý den jsem zamířil do servisu, optat se co a jak. Tady mi bylo, nutno říci ochotnou a znalou obsluhou, sděleno, že jde o poměrně běžný problém a lidé dokážou strhnout v tomto místě i kovový závit. Jednoduchá oprava neexistuje - je potřeba pilu komplet rozebrat, a vyměnit díl těla pily za bratru 1880Kč. (Naivně jsem se domníval, že pokud je to častý problém, je pila konstrukčně udělaná tak, že bude stačit jednoduše vyměnit plastový díl se závitem. Pro verzi s ergostartem je cena ještě příznivějších 2500Kč.). Při té příležitosti jsem byl upozorněn i na to, že nové modely mají už jen jeden šroub, čímž se sice zesnadňuje napínání řetězu, ale zdaleka nezaručuje tak dobré dotažení lišty jako dříve používané dva. Zajímavé na tom je, že v těle pily ale dva šrouby jsou, jen ten druhý je zakončen pouze opěrným kolíčkem a nemá pokračování v podobně M8 závitu skrz kryt.
Zrnko dobrého
Abych pilu jen nekritizoval, velice se mi líbí způsob otvírání a zavírání nádržek. U pil se kterými jsem měl tu čest dříve, se víčka většinou špatně otvírala i zavírala, neboť nebylo za co je pořádně vzít. Odklápěci ouška na Stihlu s přesným zapadnutím do závitu považuji skutečně za komfort. Jen po předchozí zkušenosti, jsem poněkud skeptický k jejich výdrži.
Další osudy pily budu pokud možno dokumentovat.